Rozčílil vás syn, když při odchodu z domu zapomněl poděkovat za snídani? Nebo jste v práci zametli hlínu po rozbitém květináči a nikdo si toho nevšiml? Pokud se vám někdy něco podobného stalo, pravděpodobně vás to mrzelo nebo dokonce štvalo. To je naprosto přirozené, protože jste tomu věnovali minimálně svůj čas. Bohužel se občas v takové situaci ocitne každý.
Ačkoliv mnohokrát nic na oplátku nežádáme ani nečekáme, udělalo by nám radost, kdyby nám dotyčná osoba alespoň poděkovala, kdybychom slyšeli pochvalu. Vždyť ta je častokrát daleko cennější než peníze.
Je snadné trápit se nad tím, že jsou ostatní lidé nevděční, ale uvědomili jste si někdy, kolikrát vás podpořila vaše kamarádka nebo vám dala dobrou radu? Přemýšleli jste někdy nad tím, že se na vás ráno v obchodě usmála prodavačka, a proto jste měli po celý den daleko lepší náladu, než když jste vstali? Myslíte si, že se vám ráno ta káva na stole nachystala sama? Častokrát pro nás někdo něco udělá a ani si to neuvědomíme. Ať už je to jeho práce, nebo nám pomohl z lásky, investoval do nás svůj čas i energii, ale to my nevidíme. Je to pro nás samozřejmostí. Přitom jsme si moc dobře vědomi toho, že ve chvíli, kdy bychom měli něco udělat my, by to najednou samozřejmostí nebylo.
Vděčnost je důležitější, než si myslíme, naopak nevděčnost může být dlouhodobě daleko větším problémem, než se může zdát. Děkování a chválení by mělo patřit do základu každého našeho vztahu, ale zase se to nesmí přehánět, protože všeho moc škodí a lidé by si toho časem také mohli přestat vážit.
Možná sami časem uvidíte, že máte ze života daleko větší radost. Začnete si daleko více všímat všech maličkostí, které pro vás někdo udělal, protože si na nás vzpomněl a nemyslel jen na sebe. Určitě bychom se cítili daleko lépe, kdybychom se řídili slovy Ralpha Smarta, psychologa a spisovatele: „Pokaždé, když si stěžuješ, prostě řekni děkuji.“.
